Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, vážení členové vlády,
zastupujeme organizace, které denně pracují s dětmi a mladými lidmi, seniory, lidmi v nouzi i lidmi s tělesným, zrakovým a sluchovým postižením, vzdělávají učitele a lektory nebo pomáhají obcím zasaženým živelní pohromou. Dohromady oslovujeme stovky tisíc lidí v Česku a miliony lidí ve světě. Pracujeme po celé zemi a víme, že Česká televize a Český rozhlas jsou pro naše klienty, dobrovolníky, učitele i lidi v nouzi důležitým zdrojem ověřených informací, vzdělání a pomoci: v krizi i v běžném životě.
Plánované škrty a valorizace, která zaostává za inflací, ohrozí službu, kterou média veřejné služby poskytují lidem, se kterými pracujeme. Návrhu navíc nepředcházela širší debata o tom, jakou službu mají média veřejné služby lidem poskytovat, a neobsahuje pojistky, které by případnou změnu financování podmínily širší společenskou a politickou shodou.
Co by krácení prostředků znamenalo pro lidi, kterým pomáháme
Sociální služby. Sociální a péčové služby využije ročně téměř milion obyvatel ČR, od poraden po domovy pro seniory. Příspěvek na péči pobírá více než 370 tisíc lidí. Většina lidí nad 75 let přitom internet nepoužívá a televize a rozhlas jsou pro starší lidi důležitým zdrojem informací. Média veřejné služby se věnují tématům, s nimiž se klienti těchto služeb potkávají: Český rozhlas se v regionálním vysílání pravidelně věnuje exekucím, dostupnosti bydlení, životu s handicapem, sociálně vyloučeným lokalitám, samoživitelkám a pěstounským rodinám, ČT pak v dokumentárním cyklu Plné hnízdo pěstounským rodinám. Pomáhají i přímo: výtěžek Adventních koncertů putuje mimo jiné na ranou péči o děti s postižením a pomoc dětem ohroženým násilím.
Humanitární pomoc a informace v době krizí doma i ve světě. V krizových momentech, jako byla pandemie covidu, ruská invaze na Ukrajinu, tornádo na jižní Moravě nebo povodně, se lidé obracejí na Českou televizi a Český rozhlas. Pro zasažené obyvatele představovalo regionální vysílání důležitý zdroj aktuálních a ověřených informací. Humanitárním organizacím zároveň pomáhalo informovat veřejnost o potřebné pomoci a možnostech dobrovolnického zapojení. Díky síti zpravodajů přinášejí média veřejné služby svědectví z chudých zemí a míst konfliktů. Z Ukrajiny se hlásí reportéři ČT a zpravodaj Českého rozhlasu.
Vzdělávání. Učitelé, vedoucí volnočasových organizací a lektoři pracují s materiály České televize a Českého rozhlasu při výuce podle platného kurikula. ČT edu jim nabízí odborně vybraná videa, pracovní listy a hry a rodičům pomáhá s domácím učením. Lekce DouČTo letos pomohly deváťákům s přípravou na přijímačky i rodinám, které si doučování nemohou dovolit. Český rozhlas Plus připravuje podcast Reparát o vzdělávání, pro děti a mladé jsou tu Rádio Junior a Radio Wave. Vzdělávací a osvětové pořady chce podle průzkumu STEM z ledna 2026 dál rozvíjet 62 % lidí.
Práce s mládeží. Děti a mladí lidé dnes vyrůstají ve světě, který soupeří o jejich pozornost a často jim něco prodává. Organizace, které s nimi pracují, například Hnutí Brontosaurus, jim svými tábory, víkendovými akcemi a dobrovolnickými projekty, nabízejí jinou zkušenost. Pro ně i pro rodiče je důležité, aby veřejnoprávní média nabízela dětem srozumitelný obsah bez reklam, který je baví i vzdělává. Právě to dělají ČT Déčko s pečlivě vybranými pohádkami a Rádio Junior pro děti od 3 do 12 let, kde část pořadů moderují samotné děti. Rádio Junior vytvořilo pro děti a rodiče osvětovou sérii Šikana podle skutečných příběhů z českých škol. Pohádky z Déčka jsou i v aplikaci iVysílání a Rádio Junior má vlastní aplikaci, takže děti najdou bezpečný obsah bez reklam i v mobilu, kde jinak o jejich pozornost soupeří hlavně komerční platformy. Česká televize varovala, že by větší škrty dopadly i na dětské pořady.
Lidé nevidomí a slabozrací. V Česku žije přes 200 tisíc lidí se zrakovým postižením a pro mnohé z nich je oblíbeným společníkem Český rozhlas, zvlášť kvůli široké nabídce mluveného slova. Česká televize loni zpřístupnila zvukovým popisem 19,7 % pořadů, zákon přitom žádá 10 %. Tento nadstandard ale závisí na penězích, kterých má podle plánu ubýt. Při Českém rozhlasu navíc působí nadační fond, který projektem Světluška podporuje lidi se zrakovým postižením: loni podpořil 121 organizací a rozdělil 51,3 milionu korun.
Lidé s tělesným postižením. ČT a ČRo nejsou pro lidi s tělesným postižením jen zdrojem informací. Jsou také prostorem, kde je jejich hlas slyšet a kde veřejnost poznává jejich každodenní život. Centrum Paraple s veřejnoprávními médii spolupracuje přes třicet let. Pokud média veřejné služby ztratí nezávislost nebo možnost věnovat se tématům, která nejsou komerčně atraktivní, hlasy lidí s postižením zazní méně. Nejde o privilegia, ale o rovné postavení ve společnosti, která nikoho nepřehlíží.
Lidé se sluchovým postižením. Pro neslyšící, nedoslýchavé a ohluchlé jsou titulky a český znakový jazyk podmínkou, aby se k informacím vůbec dostali. Česká televize zákonné minimum výrazně překračuje: titulky má více než osm z deseti pořadů a znakový jazyk je zastoupen víc než třikrát častěji, než zákon žádá. Nabízí také tvorbu přímo od uživatelů znakového jazyka, například Televizní klub neslyšících a Zprávy v českém znakovém jazyce. Tato tvorba posiluje viditelnost znakového jazyka i kulturní identitu neslyšících a v krizích jim předává ověřené informace v jejich jazyce. Tlumočení, kvalitní titulky a přístupné internetové vysílání ale vyžadují odborníky a předvídatelný rozpočet, a nadstandard nad zákonné minimum platí ČT z peněz, kterých má ubýt.
Respektujeme právo vlády a Parlamentu diskutovat o podobě a efektivitě financování médií veřejné služby. Za zásadní ale považujeme, aby případné změny neoslabily jejich nezávislost, dostupnost a schopnost sloužit lidem, kteří je potřebují. Česká televize a Český rozhlas patří podle průzkumů k nejdůvěryhodnějším médiím v naší zemi a nepovažujeme za vhodné oslabovat stabilitu fungujících institucí v době, kdy se krize množí a překrývají.
Žádáme proto poslankyně a poslance i vládu, aby:
- zachovali stávající poplatkový model nebo zajistili médiím veřejné služby stabilní a adekvátní financování s valorizací, která spravedlivě pokryje inflaci, aby mohla i v době krizí dál sloužit zranitelným skupinám, učitelům, dětem a mládeži i lidem se zdravotním postižením;
- ochránili nezávislost médií veřejné služby do budoucna například tím, že změna jejich financování bude vyžadovat ústavní většinu;
- vedli širokou a nadstranickou debatu o tom, jakou službu mají média veřejné služby lidem poskytovat, za účasti médií, odborníků, novinářů, tvůrců, regionů, nevládních organizací i veřejnosti, a teprve potom rozhodovali o výši financování.
Podepsáni
Miroslava Čančíková Illetšková, ředitelka ADRA, o. p. s.
Josef Vysuček Herz, prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, z. s.
David Lukeš, ředitel Centra Paraple, o. p. s.
Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni, o. p. s.
Martina Chvátalová, výkonná ředitelka EDUin, o. p. s.
Alena Konečná a Jakub Molnár, předsedkyně a programový ředitel Hnutí Brontosaurus, z. s.
Jakub Líčka, generální sekretář Charity Česká republika
Tomáš Bendl, ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic, o. p. s.
Luboš Krapka, ředitel Nadačního fondu Mathilda, z. s.
Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, z. ú.
Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v České republice, z. s.
Připojili se
Další organizace z různých oblastí, které se k dopisu připojily, najdete níže.